Kdy se děti stávají lechtivými?

Možná si teď říkáte, že je to celé trochu směšné. Co by mohlo být na lechtání tak špatného? Vždyť se vaše dítě směje, když ho lechtáte, a je to jen taková neškodná zábava, ne? No…

Smích při lechtání je tak trochu automatická reakce, kterou máte naprogramovanou už od narození. Představ si to jako něco příbuzného kýchání nebo kašlání. Nemůžete ji nijak ovládat, alespoň ne bez značného úsilí. S tímto vědomím je o něco zřejmější, že lechtání nemusí nutně představovat pro vaše dítě příjemný zážitek. Ve skutečnosti mnoho dětí uvádí bolestivé zážitky, přestože se smály.

Věci se ještě zhorší, když pomyslíte na to, že kvůli automatické reakci nekontrolovatelného smíchu vám vaše dítě nemůže říct, že se mu zážitek vlastně nelíbí. Existuje také společenská tendence pokračovat v lechtání, pokud se dítě snaží utéct nebo vás požádá, abyste přestali, protože se směje a zdá se, že se prostě dobře baví, což nepomáhá.

Všechno to nás vede ke zřejmé otázce – má vůbec smysl dítě lechtat? Některé studie naznačují, že lechtání může vést k rychlejšímu rozvoji řeči, nebo jinými slovy, že vaše dítě začne dříve mluvit. To je však pravda jen částečně. Ve skutečnosti to, co vaše dítě přiměje dříve mluvit, není vyloženě lechtání, ale fyzický kontakt obecně. Miminka mají silný smysl pro dotek a pocit doteku je spojen s rychlejším rozvojem řečových schopností.

V praxi to znamená, že byste měli spojovat některá slova nebo zvuky s určitými kinestetickými vjemy. Například dotýkání se brady vašeho dítěte při vyslovování nějakého slova by mělo vést k tomu, že se po určitém opakování naučí otevřít ústa a vyslovit totéž slovo.

Na druhou stranu existuje fáma, že lechtání vašeho dítěte způsobí, že bude později v životě koktat, což některé rodiče od lechtání svých dětí vůbec odrazuje. Měli byste však vědět, že tato fáma je nepodložená a neexistují pro ni žádné skutečné důkazy. Koktavost se sice často začíná projevovat již v raných fázích vývoje dítěte, ale přesvědčivý objev o jejích příčinách zatím neexistuje

.